Ateroskleróza (uzávírání tepen, infarkt srdce, mozková mrtvice)

ATEROSKLERÓZA - PROJEVY A PŘÍČINY

Ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny. Je to dlouhodobý proces, při němž dochází k tuhnutí cévní stěny a zužování jejího průsvitu. Tvoří se tzv. aterosklerotické pláty připomínající nánosy nečistot ve starých vodovodních trubkách. Důsledkem tohoto zúžení je nedostatečné prokrvení orgánu, ke kterému daná céva míří.

Ateroskleróza souvisí s hladinou cholesterol v krvi. Vyšší riziko máte také tehdy, trpíte-li cukrovkou, vysokým krevním tlakem, obezitou, kouříte-li nebo máte-li v rodině příbuzné, kteří prodělali srdeční infarkt či mozkovou mrtvici.

Ve většině civilizovaných zemích je ateroskleróza nejčastější příčinou úmrtí. Způsobuje většinu srdečních i mozkových příhod a přitom ještě před sto lety byla vzácnou a neprobádanou chorobou.

Příčinou aterosklerózy je ukládání tukových látek - především cholesterolu - do stěny našich cév. V časných fázích choroby se v cévách tvoří tzv. tukové proužky. Tyto změny jsou ještě plně vratné. Při dlouhodobě zvýšené hladině cholesterolu dochází však již k nevratné přestavbě stěny. Cévy nejen tvrdnou, jejich stěna se ztlušťuje, vznikají na ní tuhé, tukové nánosy - tzv. aterosklerotické pláty. Pláty zužují průsvit a brání normálnímu průtoku krve.

Ateroskleróza se rozvíjí pomalu a nenápadně. Tuky se tiše usazují do cévní stěny a zužují jejich průsvit, aniž bychom na sobě pociťovali jakoukoliv změnu. Pokud zúžení dosáhne kritické hodnoty nebo dojde k prasknutí plátu, vzniknou příznaky, které patrně nepřehlédnete.

ATEROSKLERÓZA - PŘÍZNAKY A NÁSLEDKY

Projevy aterosklerózy jsou potom velmi rozmanité a závisí na oblasti, ve které se postižená céva vyskytuje.

Jedná-li se o postižení koronární tepny srdce, může dojít k srdečnímu infarktu. Při infarktu se snižuje dodávka kyslíku a živin svalovým buňkám srdce. Dochází k srdeční ischemii (nedokrvení tkáně). Následkem je postižení až odumření svalových buněk a jejich náhrada neplnohodnotnou tkání neboli jizvou. Srdeční infarkt se nejčastěji projeví náhlou bolestí na hrudí, někdy vystřelující do levé paže, pocitem dušnosti a úzkosti.

Rozsah následků vždy závisí na druhu postižené srdeční tepny a na jejím průměru. Pokud je nedokrvení pouze dočasné, vzniká přechodná ischemie, která se projeví přechodnými bolestmi na hrudi a dušností ustupujícími zpravidla po chvilkovém zklidnění nebo tabletě nitroglycerínu. Tento stav se nazývá angina pectoris a je zpravidla předstupněm srdečního infarktu.

Čím větší tepna, tím je zasažen větší okrsek svalstva srdce a tím jsou i závažnější zdravotní důsledky. Infarkt myokardu je v České republice jednou z nejčastějších příčin nemocnosti a úmrtnosti zejména mužů ve středním věku.

Aterosklerotické postižení mozkových cév vede s přibývajícím věkem ke zhoršenému prokrvení mozku. Nejcitlivěji a tedy i nejdříve zareagují paměťové buňky, které jsou na hojném příjmu živin a kyslíku závislé nejvíce.

Mozková mrtvice (iktus, centrální mozková příhoda) je další komplikací aterosklerózy. Postižení je lokalizováno do cévního řečiště mozku. Postihuje zejména starší pacienty. Stejně jako v případě infarktu myokardu (srdečního svalu) i zde dochází k uzávěru tepny a následné nedokrevnosti mozku. Na rozdíl od postupného uzavíraní cév způsobujícího „sklerózu", je zde příčinou uzávěr náhlý. Podle oblasti, která je zasažena uzávěrem, vznikají příslušné neurologické příznaky.

Nejčastějšími příznaky mozkové mrtvice jsou: ztráta vědomí, ztráta citlivosti některých částí těla, ztráta hybnosti končetin, poškození mimiky obličeje apod. Rozsah postižení je různý. Změny mohou být i nevratné. Mírnějším projevem bývá takzvaná tranzitorní ischemická ataka (TIA), která se projeví chvilkovým bezvědomím a žádnými, případně rychle se upravujícími změnami hybnosti, řeči či cítění.

Vyšetření u lékaře mimo pečlivě odebrané anamnézy (dotazy ohledně Vašich nemocí a výskutu onemocnění v rodině) zahrnuje také klinické vyšetření, zhodnocení objektivního nálezu a laboratorní kontrola zejména hladiny cholesterolu, glykémie a dalších. Součástí cévního vyšetření jsou různé přístrojové metody- ultrazvuk, pletysmograf, oximetr.

Dle dostupných výsledků a dle Vašich potíží posléze lékař navrhne nejvhodnější následný léčebný postup- od nejjednoduchších jako například změna životního stylu a režimu, přes doporučení případných dalších vyšetření a následně dostupných složitějších léčebných metod.